Já bych všechny ty fejsbůky zakázala!

22. 06. 2017 22:13:59
Dlouho jsem si říkala, že nebudu kálet do vlastního hnízda. Ale tohle téma ve mně bublá tak dlouho, že nakonec muselo ven. Protože matky na mateřské a facebook, to je stejně nerozlučná dvojice jako Pat a Mat.

Během letošní kruté pražské zimy se můj společenský život rovnal naprosté nule. Ne že bych se svou náturou těžkého introverta byla dříve nějak přehnaně sociálně akční, ale platilo, že jsem se aspoň vídala s lidmi. Míněno lidmi, které znám, a tím nemyslím prodavačku z večerky na rohu.

Jenže se mnou i s mými kamarádkami, které se staly maminkami, se po narození dětí udála podivuhodná proměna. Začaly jsme být strašně hamounské a majetnické, co se volného času týče. A asi také líné (do manželštiny se to překládá jako vyčerpané péčí o děti a domácnost). Minuta, kdy, cituji, „ten malý satan konečně spí a já si můžu v mikrovlnce potřetí ohřát kafe od snídaně“, je najednou cennější než cokoli jiného.

Navzájem si stěžujeme, jak nestíháme, jak jsme unavené a vděčné za chvíli klidu. Jak je pak ale možné, že kdykoli zapnu facebook, skoro všechny maminy jsou online? Včetně mě, samozřejmě. Jak to, že na tohle čas máme, ale na sraz naživo dost často ne?

Dokud jsme byly bezdětné, nedělalo nám problém sejít se prakticky kdykoli. Bez velkého plánování, bez ohledu na roční a denní dobu, počasí, na to, jestli jdeme ráno do práce nebo odlétáme na druhou stranu zeměkoule. Měly jsme zkrátka chuť se vidět a byly ochotné tomu obětovat leccos.

Teď? Energii věnujeme jen tomu, abychom si po facebooku sáhodlouze vysvětlily, proč se vidět nemůžeme.

Já: „A nechcete nás někdy konečně navštívit?“

Ona: „No jasně, určitě přijedeme!“

Následují tři týdny, kdy se nic neděje. Pak mi to nedá:

Já: „A kdy tedy přijedeš?“

Ona: „No teď byla Klárka trochu nemocná, tak jsem se neozývala. A ty přijet nechceš?“

Já: „Teoreticky jo, ale jsi na řadě. A máš to s jedním prckem jednodušší než já s těmi dvěma. Navíc u vás není kde vypustit Honzíka."

Ona: „Ok. Tak já vymyslím termín a ozvu se.“

Opět následují tři týdny, kdy je ticho. Pak zas já, už trochu nasraně:

Já: „Neztratila jsi náhodou adresu?“

Ona: „Já na to myslím, neboj! Tak co příští týden?“

Já: „No super. Můžu kdykoli kromě středy.“

Ona: „Hm, já zas jenom v tu středu.“

Já: „To je ale náhoda.“

Ona: „Jdi do háje.“

Následující úterý:

Ona: „Hele, tak já bych zítra mohla. Tak ve dvanáct. A ve dvě musím být zpátky, Klárka jde spát.“

Já: „Hm, ale to mně akorát kluci spěj. Nemůžeš přijet dřív, už třeba v deset?“

Ona: „To určitě ne. Dopoledne hlídá Aleš a já jdu cvičit.“

Já: „Tak přijeďte odpoledne, až se vyspí.“

Ona: „To už zas bude tma, to se nevyplatí.“

Já: „A nemůže pro jednou nejít spát? Vždyť jsou jí skoro tři.“

Ona: „V žádným případě. To je jediná část dne, kdy mám chvíli klidu, tu si nenechám vzít.“

Já: „Fajn, tak se uvidíme v příštím životě.“

A podobný ping pong jsme přes zimu hrály ve velkém. Někdy jsem smečovala, jindy byla v obraně, faktem je, že s výjimkou Vánoc jsem si připadala, jako když žiju někde na Čukotce a ne v Praze (i když někteří kamarádi, co k nám pořád nějak nemohou zabloudit, se nejspíš domnívají, že jsme předměstí Brna).

Nikomu se zkrátka nechce cestovat s dětmi v zimě, sněhu, mrazu, často i potmě „jen“ kvůli přátelskému setkání – vždyť se dá všechno probrat na facebooku.

Naštěstí čas oponou trhnul, začalo jaro a světe div se, návštěvy se najednou hrnou. Je krásně, teplo, sucho, a tak se hlásí děti na svezení na Belle, plánují se pikniky na dece, dopoledne na pískovišti, celodenní výlety, večery na zahrádce i s miminy, a občas se někdo odváže až tak, že navrhne společnou dovolenou.

Abyste rozuměli, já si nestěžuju, jen si nad tím tak přemýšlím. Sama jsem přes zimu nebyla jiná, viz dialog výše. Bylo to období, kdy jsem se hodně zabývala fyzikou. Jevy jako zákon o zachování energie, rovnováha mezi příkonem a výkonem a podobně. Propočítávala jsem, jestli se vyplatí hodina oblékání tří osob, nakládání do kočáru (dvou osob) a vypravování z domu - a totéž zpátky - kvůli stejně dlouhé procházce v patnáctistupňovém mrazu. A i když jsem většinou nakonec vyhodnotila, že ano, vyplatí, přidat si k tomu bonus v podobě cestování autem (další půlhodina nakládání za řevu zpocených dětí) nebo MHD (šance 1:1, že se do autobusu s dvojkočárem nevejdu) už se mi opravdu nechtělo.

Zato v létě mi není zatěžko nic. Navštívím kohokoli kdykoli a má náruč je rovněž otevřena. Nedělá mi problém si takhle při čtvrteční snídani říct, že si sama s dětmi vyjedu na otočku do Jizerek, a opravdu to udělat. Léto se mnou dokáže divy.

Ještě jednou – nestěžuju si. Jen si říkám, jak to bez těch sociálních sítí bylo fakt lepší (o smartphonech ani nemluvě, ale to je na samostatnou kapitolu). Nějak jsme se všichni víc snažili...

Autor: Kateřina Prachařová | čtvrtek 22.6.2017 22:13 | karma článku: 26.76 | přečteno: 3013x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Osobní

Tereza Ledecká

IQ tykve ?

Jednou v Básnících se Štěpán Šafránek zeptal pana profesora, "Jak člověk pozná, že je blb?" Pamatujete, co mu na to odpověděl? "Chytrej člověk to nepozná nikdy, a blbci je to jedno!" Tak vám přeju, ať nikdy nedojdete poznání...

28.3.2024 v 14:15 | Karma článku: 8.92 | Přečteno: 122 |

Lucie Svobodová

Magor

Přátelé, širší rodina - každý reagoval na mé členství odlišně. Někteří na mě neustále křičeli, že jsem magor. Jiní si to pravděpodobně také mysleli, ale rozhodli se nechat si to pro sebe.

28.3.2024 v 8:59 | Karma článku: 11.06 | Přečteno: 1029 | Diskuse

Vlastík Fürst

Pravopis máš hrozný, ale piš dál!

Jaké máte vzpomínky na svá školní léta? Měli jste také svého oblíbeného učitele - učitelku? Nebo jste dokonce byli platonicky zamilovaní do vaší kantorky - kantora?

27.3.2024 v 14:30 | Karma článku: 22.16 | Přečteno: 459 | Diskuse

Tereza Ledecká

Sněžkolezkyně

My Češi jsme pověstní svými nákupními výpravami do Polska, ale věřte, že na dně Lomniczky nic nekoupíte, a ještě za to draze zaplatíte

20.3.2024 v 23:29 | Karma článku: 10.92 | Přečteno: 294 |

Jiří Kačír

Recenze hry Baldur's Gate 3 a nových pravidel D&D 5E

Baldurs Gate 3 je RPG hra postavená na pravidlech Dungeons & Dragons, konkrétně na jejich nejnovější verzi 5E. Oproti verzím 3.5 a 4.0, které se používaly někdy od roku 2000 až do teď, se ve verzi 5E provedla spousta změn.

17.3.2024 v 13:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse
Počet článků 35 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5675

TO FINISH FIRST, FIRST YOU HAVE TO FINISH. Věčná pesimistka s občasnými záblesky naděje na konverzi k optimismu. Více o mně na www.prasnacesta.cz

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...